Monumentální barokní Voršilský klášter byl postaven podle návrhu Kiliana Ignaze Dienzenhofera v letech 1738 - 1743. Část budovy nyní slouží archivu, část řádu Voršilek.

 

Kostel Panny Marie Na Náměti, zvaný také Matky Boží a dříve rovněž Dolní kostel, byl založen pravděpodobně na místě starší hornické kaple před rokem 1357 a stál tehdy ještě mimo městské opevnění. Jedná se o jeden z nejstarších kostelů v Kutné Hoře a okolí.

Obec Grunta se nachází 3 km od Kutné Hory směrem na Kolín. První zmínka o Gruntě pochází z roku 1305. Ve středověku se v okolí zpracovávalo (tavilo) stříbro vytěžené z kutnohorských dolů, zároveň nedaleko probíhala i samotná těžba stříbra.

Kostel byl vystavěn asi ve 2. desetiletí 15. století. Je po právu považován za drobnou architektonickou perlu, za prostým zevnějškem se totiž ukrývá velmi působivý chrámový prostor pozdní gotiky. Bohoslužby se zde od 19. století konají většinou pouze při příležitosti slavné poutě – svátku Nejsvětější Trojice.

Reprezentativní městský chrám, ve kterém je zachován zajímavý pozd­ně gotický, renesanční i barokní inventář.

Jediná sakrální barokní novostavba vybudována v 18. století podle plánů "císařského" architekta F. M. Kaňky na počest sv. Jana Nepomuckého. V roce 1951 byla liturgická funkce kostela náhle ukončena a tato unikátní stavba sloužila jako sklad civilní obrany, požární zbrojnice a také k ukládání stavebního odpadu. Součásti vybavení kostela byly v této době poničeny. Po náročné rekonstrukci kleneb, obvodových zdí, střechy a hlavního průčelí byl kostel opět v roce 2000 zpřístupněn. Výzdoba kostela představuje tzv. České nebe. Vnitřní prostor překvapí příjemným měkkým světlem a komorní atmosférou.

Kostel je původně kostelem hřbitovním a nahradil ve své funkci starší kostel Sv. Jana a Pavla, který se nachází asi sto padesát metrů severozápadním směrem. Vedle kostela, ještě v areálu hřbitova stojí zvonice, která pochází ze šestnáctého století. Oba objekty jsou v zachovalém a udržovaném stavu.

Pozdně gotický kostel obsahující sanktuárium a kazatelnu patřící k nejvýznamnějším pozdně gotickým sochařským pracím v Čechách.

Morový sloup byl zhotoven během let 1713 - 1715, jako výraz prosby o odvrácení morové epidemie.