Historie

Podle legendy přinesl koncem 13. století opat sedleckého kláštera Jindřich hrst země z Božího hrobu v Jeruzalémě, již rozesel po hřbitově. Hřbitovní půda se stala součástí Svaté země a proto se sem pohřbívalo nejen z Čech, ale i z Polska, Bavorska a Belgie. Tisíce lidí zde našlo poslední odpočinek i v době morových epidemií. Počet hrobů prudce vzrostl i po vypálení kláštera za husitských válek a v bojích okolo Kutné Hory (např. bitva u Malešova v roce 1424).

Po husitských válkách byly části hřbitova postupně rušeny. Hřbitovní kaple zbudovaná koncem 14. století dnes stojí uprostřed malého hřbitova nedaleko katedrály. Původně dvoulodní kaple zbudovaná nad suteréním prostorem patří mezi díla stavební huti Václava IV, povolané k dostavbě Vlašského dvora. Její dnešní podoba je výsledkem barokních úprav prováděných Janem Blažejem Santinim počát­kem 18. století. Interiér kaple patří mezi zvláštnosti. Vý­zdoba je tvořena téměř výhradně lidskými kostmi srovnanými zprvu poloslepým mnichem do pyramid (r. 1511). Když po Josefinských reformách koupili majetek Sedleckého kláštera Schwarzenbergové z Orlíka, dostal interiér kostnice svou nynější podobu. Autorem unikátní výzdoby z lidských kostí se stal řezbář František Rint. Všechny kosti byly před použitím desinfikovány.

Uni­kátem je zde mohutný lustr zhotovený z lidských kostí, stejně jako kalichy, kříž, monstrance nebo schwarzenbergský erb. Podle odhadu je výzdoba v sedlecké kostnici tvořena ostatky asi 40 000 lidí. Toto dílo vzniklo, aby připomínalo pomíjejícnost lidského života a fakt smrti.