P
U
S
C
P
S
N
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vstupní strana | Česky
28.03.2024 - 23:46 CET Přihlášení uživatele

Kutná Hora > Památky

Tisk PDF dokument Pošli upozornění na záznam Zpět

Kaple Božího těla

Římskokatolická farnost - arciděkanství Kutná Hora, Barborská, 284 01 Kutná Hora, Tel: +420 327 515 796, http://www.khfarnost.cz
Suterén této nedostavěné gotické stavby z přelomu 14. a 15. stol., která měla sloužit jako kostnice, je jedním z mála celistvě dochovaných prostor vrcholné gotiky. Z terasy působivá vyhlídka na město.

Historie

Stavba kaple pravděpodobně souvisela se snahou kutnohorských měšťanů a horníků vymanit se ze závislosti na Sedleckém klášteře, který ovládal církevní správu v oblasti Kutné Hory. Na skalnatém ostrohu nad říčkou Vrchlicí stávala již kolem r. 1300 stará hornická kaplička zasvěcená sv. Panně Barboře. V její těsné blízkosti, na pozemcích získaných od pražské kapituly, které spadaly pod farní správu kostela sv. Václava v Pněvicích (na protější straně údolí) se v polovině osmdesátých let 14. století začalo se stavbou karneru - dvoupodlažní hřbitovní kaple s kostnicí. Obvodové zdivo kaple souvisí s přilehlou opěrnou zdí, která zpevňuje ostroh od východu a jihu a připravuje ho tak k výstavbě rozlehlého chrámu, jehož stavba byla založena vzápětí.

Obyvatelé předměstí na Cechu (dnešní Žižkov) měli dalekou cestu do farního kostela na protějším břehu Vrchlice, usilovali tedy o založení nového farního okrsku. Prvním přímým dokladem o stavbě svatobarborského kostela je listina z 27. července 1388, ve které několik členů bratrstva Božího Těla, kutnohorských měšťanů, vyhlašuje záměr zbudovat se souhlasem arcibiskupa na pozemku darovaném pražskou kapitulou kapli ke cti Božího Těla a svaté Panny Barbory. Již od r. 1384 se datují četné odkazy a dary, kde však nelze rozlišit, zda se vztahují ke kapli nebo ke katedrále. Na přelomu 14. a 15. století vydává papež Bonifác Devátý pro kutnohorský kostel tři buly, z nichž poslední, z roku 1403, se zmiňuje také o hřbitově, který kostel obklopoval a o škole pro žáky. Zpráva o existenci hřbitova vzbuzuje domněnku, že v jeho areálu existovala i kostnice - dnešní kaple Božího Těla.

Stavba kostnic byla do poloviny 14. století v oblibě: jednalo se většinou o dvoupodlažní budovy, kde spodní podlaží sloužilo k ukládání kostí zemřelých a v horním podlaží byla zřízena kaple pro konání mší a jiných pobožností za zemřelé. Koncem 14. století, kdy kaple vznikla, bylo již stavění kostnic anachronismem. Zde se předpokládá místní vliv kostnice v Sedlci a také snaha ve všem se vyrovnat blízkému výstavnému cisterciáckému klášteru.

Jak kaple získala patrocinium Božího Těla není známo; patrně přešlo na kapli ze sousedního chrámu (původní název chrámu 'Nová kaple sv. Těla Kristova a sv. Barbory'). Dějiny kaple můžeme rozdělit na tři významné etapy: první zahrnuje celé předbělohorské období, druhá období správy jezuitů a třetí dobu od zrušení jezuitského řádu do nedávné minulosti.

O tom, jak vypadala stavba před husitskými válkami a zda byla dokončena výstavba prvního podlaží, nás prameny neinformují. Je pravděpodobné, že vnějškově i prostorově dominantní měla být horní část. Hovoří pro to zachované stavební prvky, sekundárně použité při stavbě chrámu sv. Barbory (okenní ostění). Spodní prostor kaple se dodnes dochoval v intaktní podobě, patří k nemnoha celistvě dochovaným prostorům, zachovaným z vrcholně gotického období tzv. krásného slohu: je zaklenut devíti poli křížové žebrové klenby na čtyři mohutné válcové sloupy. Osvětlen je třemi okny od východu a původně se do něj vstupovalo od západu a jihu vestavěnými schodišťovými rampami. Spodní část jižního portálu svědčí svou monumentalitou a orientací ke katedrále o funkčním propojení obou objektů.

Druhá etapa historie kaple je spojena s jezuity, kteří byli uvedeni do Kutné Hory v roce 1626 a v sousedství začali stavět rozlehlou kolej. V souvislosti s terénními úpravami pro stavbu koleje zanikl jižní vchod do kaple a také schodiště z údolí říčky Vrchlice.

Zmínku o kapli nacházíme v pamětech, vydaných J. Kořínkem r. 1675: vzpomíná, že ve 40. letech 17. století byly v kapli zazděny kosti. Ono zazdění kostí bylo patrně jednou z prvních akcí jezuitů v přípravě pro další užívání kaple. Stala se oratoří a místem exercicií zbožných bratrstev (1643 - bratrstvo Smrtelných úzkostí Kristových, 1680 - česká kongregace Panny Marie). Větší stavební zásahy byly na kapli provedeny někdy kolem roku 1721, v souvislosti se zahájením poslední fáze výstavby Jezuitské koleje.

Po zrušení řádu (1773) kaple již nebyla využívána a roku 1797 byla prodána manželům Snížkovým. Místní krupař Josef Snížek byl ochoten zaplatit za kapli 64 zlatých ve třech splátkách. Snížek dal vyjmout v kapli dlažbu a kopal tam jámy, do nichž zahrabával kosti, které jezuité nechali zazdít ve dvou odděleních po levé a prvé straně vstupu. V roce 1825 je v popisu kaple poprvé zmíněna zahrádka na střeše, která se stala typickým prvkem v panoramatu města. Soukromé majitele kaple měnila po celé 19. století. V roce 1886 ji zakoupil Jan Tuček a zřídil zde varhanářskou dílnu. Po druhé světové válce továrna zanikla.

Pokusy o obnovení kaple se datují od konce 40. let tohoto století. Dlouhá léta však šlo jen o úsilí odborné veřejnosti. V 90. letech se stav kaple nesmírně zhoršil, ocitla se dokonce na seznamu 100 nejohroženějších památek na světě. Díky spojenému úsilí města Kutná Hora a Ministerstva kultury se podařilo v letech 1997 - 2000 provést náročnou rekonstrukci v ceně 20 mil. Kč, která kapli zachránila.

Dějiny kaple jsou bezprostředně spojeny s osudy chrámu sv. Barbory, patrně byla vždy považována za součást areálu chrámu, který byl v roce 1995 prohlášen za národní kulturní památku.

Text: Průvodcovská služba Kutná Hora s.r.o.
 



Foto - František ...
Foto - František Renza
Foto - František ...