Kutná Hora - regionální informační servis

02.05.2024 - 12:27 CET

Výlety

Hrady, zámky a jiné historické památky	Kostely
Naučné stezky	Přírodní památky
Rozhledny	Sportovní areály

Paleontologická stezka

Ke Kutné Hoře sahalo v dávné minulosti moře. A právě na rozhraní moře a souše žilo velké množství živočichů, jejichž zkameněliny dodnes můžeme nalézt. K nejvděčnějším nalezištím patří ústřičný slap u Nové Lhoty. Připomenout je třeba ale i chráněná paleontologická naleziště Skalka na Kaňku, Kamajka u Rohozce či ústřičný slap u Červených Peček.

Mlynářskou cestou

Středověká Kutná Hora měla zásluhou dolů několik tisíc obyvatel. Jedním z pozůstatků této zašlé slávy je i řada mlýnů na Vrchlici a Bylance, které zásobovaly město moukou. Najdete je snadno. Stačí jít či jet na kole proti proudu Vrchlice k Velkému rybníku a vrátit se přes Bylany a zde sledovat tok Bylanky. Zvláštností těchto mlýnů je i skutečnost, že některé z nich buď byly vybudovány jako hutě nebo jako hutě po nějakou dobu sloužily a mlýnem se staly až po úpadku dolování.

Mineralogická cesta

Širší okolí Kutné Hory skrývá řadu zajímavých mineralogických nalezišť. V těsném okolí Kutné Hory jsou to především stříbrné a další rudy a produkty jejich rozpadu. U Malešova se nachází skarnové ložisko. Mezi Ratboří a Polepy lze rýžovat české granáty. V mnoha potocích na Čáslavsku lze vyrýžovat vedle řady minerálů i ryzí zlato. Nerosty alpských žil a mnoho dalších lze nalézt v lomech na amfibolit v Markovicích či Libodřicích.

Literární toulky

Vaši pouť můžete započít přímo v Kutné Hoře. Zde působil renesanční bouřlivák Mikuláš Dačický z Heslova. Z Kutné Hory vzešel a vždy se do ní rád vracel i J.K. Tyl. Z novodobé literární historie je nutné připomenout zejména Jiřího Ortena. V sousední Čáslavi se narodil Rudolf Těsnohlídek, Vladislav Vančura či Ladislav Quis. Z nedaleké Březové pochází Vavřinec z Březové. V Církvici působil autor mravoučných povídek pro mládež farář L. Javornický. Do Souňova umístil děj svých knížek pro děti V. Jahoda. Z Nových Dvorů pocházel Jaroslav Humberger …..

Krajinou bitev

Zdejší region má bohatou vojenskou historii. První bitva se odehrála na úpatí Vysoké již roku 1142. V roce 1424 Se utkali u Malešova husité s vojsky Pražanů. U Chotusic se roku 1742 utkala rakouská a pruská vojska a Rakušané byli na hlavu poraženi. Přesně opačně to dopadlo o 15 let později v bitvě u Kolína či přesněji u Křečhoře. Zdejší vítězství dodnes připomíná pomník.

Krajem vápeníků, kameníků a krasových jevů

Zdánlivě nezajímavá rovina západně od Kutné Hory s vrškem Vysoké (472 m.n.m.) skrývá zajímavou minulost – jak geologickou tak i „lidskou“. Zdejší písčité vápence v sobě skrývají řadu povrchových i podzemních krasových jevů, z nichž nejznámější jsou miskovické „propasti“ –ve skutečnosti závrty a miskovická jeskyně. Památkou na dřinu generací vápeníků a kameníků jsou četné drobné lomy na vápenec a pozůstatky cylindrové a kruhové vápenky mezi Miskovicemi a Mezholezy.

Klub pro obnovu Kolínské řepařské drážky

Tel: 602 450 968 (předseda klubu)
Email: info@vanoil.cz

Znovuobnovená část trasy nejstarší polabské řepařské drážky nabízí příjemný výlet vlakem, taženým parní nebo dieselovou lokomotivou po úzkorozchodné trati. Menší počet lidí se může svézt též drezínou. Vlaky vyjíždí při pravidelných víkendových jízdách a o všech státních svátcích od 1. května do prvního víkendu v říjnu. Navíc pak o Velikonocích, první víkend v prosinci na Čertovských jízdách, na Silvestra a na Nový rok.

Chedrbí – pravěká sídla

Pro příznivce té nejstarší historie je určena procházka údolím od Třebonína k mlýnu Karásek. Na skalnaté hraně údolí se nacházejí postupně tři pravěká dosud neprozkoumaná hradiště. Za pozornost stojí i dva podzemní vápencové lomy z 19. století. Na konci cesty je možné vykoupat se v krásném rybníku Karásek schovaném mezi lesy.

Hraběšín

Romantická údolí Paběnického a Jánského potoka, schwarzenberský zámeček, stopy zaniklé středověké osady, dochované slovanské mohyly a v neposlední řadě malebná obec obklopená věncem hvozdů. Tím vším se muže Hraběšín pochlubit.

Horolezectví

V okolí Kutné Hory se nalézá řada horolezeckých terénů z ruly a příbuzných hornin. K nejvýznamnějším patří skály v údolí Vrchlice od Kutné Hory po přehradu pod Malešovem. Z jednotlivých skalních útvarů si zaslouží připomenout především Hlavní a Šimákovská stěna s desítkami cest obtížnosti 2 až 8- UIAA. především plotnového charakteru. Menší lezecká oblast se nachází pod hradem Sionem s nejtěžší cestou 9-. K tradičním lezeckým cílům patří i Pašínka – skála nad Kohoutovým mlýnem se zhruba dvacítkou cest klasifikace 2 až 9-. Řada menších skalních útvarů s hodnotnými především převislými cestami se nachází v okolí Zásmuk a Doubravic. Jediným žulovým terénem je Tisí skála u Čáslavi s krátkým, ale velmi náročným lezením v převisech klasifikace 2 až 8+. Lezení není časově omezeno.

Předchozí

[1] 2 [3]

Další