Zruč nad Sázavou není jen Baťovo město, její historie sahá až hluboko do středověku, kdy zde vládly rody Kolowratů a Kaleniců. Dnešní podobu zámku i okolnímu parku vtiskl podnikatelský rod Schebků.

Labe sice již dávno není stříbropěnné, ale není ani tak špinavé jako tomu bylo před deseti lety a mnohde se v něm opět dá i koupat. Procházka po jeho březích nepostrádá na zajímavosti. V širším či užším pásu po obou březích od Týnce až po Veltruby se zachovaly lužní lesy. Vyzvednout je třeba především chráněnou přírodní rezervaci Veltrubský luh s koberci bledulí v předjaří. Obdivovat můžete i četná slepá ramena Labe s typickým rostlinstvem a živočišstvem, která zůstala po regulaci Labe v první polovině 20. století.

Krajina kolem Kutné Hory byla zásluhou po staletí trvající hornické činnosti velmi záhy odlesněna. Proto se zde začalo stavět z kamene. To je i důvod, proč tu nalezneme jen velmi málo roubenek. V druhé polovině 19. století byly původní ať již kamenné či roubené stavby přezdívány. Řadu staveb ve stylu lidového baroka nejdete v Jakubu. Krásným příkladem venkovské barokní architektury je bývalá formanská hospoda v Markovicích. V Nových Dvorech byla postavena řada domů v klasicistním stylu. V Habrkovicích se lidoví stavebníci inspirovali empírem. V Žehušicích a v okolních vesnicích se dochovalo mnoho staveb nesoucí rysy pseudorománských a pseudogotických staveb. Zpravidla v podobě ornamentální výzdoby fasád se odrazil vliv secese. Jednotlivé stavby najdete v každé druhé vesnici.

Trasu začínáme u železniční stanice – Kutná Hora město odkud se vydáme po rovinách ke kostelu Nejsvětější Trojice. Další úsek vede přes Markovičky, Přítoky k Malému a Velkému Kuklíku, kde se nám nabízí krásný pohled na město. Ovocnými sady projdeme Gruntou do obce Kaňk, vystoupáme až na vrchol kopce k přírodní rezervaci „Na Vrších“ a přes Sedlec se vrátíme do Kutné Hory.

Obraz krajiny před založením Kutné Hory umožňují románské kostely, jež stály u tehdejších zpravidla opevněných sídel při obchodních cestách. Románský původ má tzv. Opatská kaple v sedleckém klášteře. Malínské kostely sv. Štěpána, Jana a Pavla pamatují zdejší Slavníkovskou mincovnu. Kostel sv. Prokopa si nechal spolu s tvrzí vybudovat Miroslav z Cimburka, když svoje sedlecké sídlo daroval cisterciákům. Vysvěcení kostela sv. Jakuba byl přítomen král Vladislav II. Raně gotický kostel sv. Bonifáce nalezneme v Loších. Na druhou stranu od Kutné Hory je možné navštívit románský kostel ve Vysoké, který tvoří sakristii mladší stavby. Při návratu do Prahy je možné zhlédnout i románský kostel Zvěstování Panny Marie v Plaňanech, sv. Václava v Kouřimi a sv. Havla ve Škvrňově.

V Kolíně sídlila největší venkovská židovská obec meziválečné republiky. Mnoho Židů žilo i v Kutné Hoře a Čáslavi. Většina z nich zahynula v letech druhé světové války, zůstala však po nich řada památek. V Kolíně je to především starobylý židovský hřbitov, synagoga a dokonce část gheta. V Kutné Hoře a v Čáslavi lze zhlédnout synagogu. V Čáslavi můžete navštívit i židovské oddělení hřbitova. Další hřbitovy jsou i v Malešově a ve Zbraslavicích.

Cestu začínáme prohlídkou husitského města Čáslav. Zde si prohlédneme Žižkovu síň s ostatky Jana Žižky z Trocnova (1.patro radnice) a náměstí s Žižkovým pomníkem od sochaře Josefa Václava Myslbeka. Z Čáslavi pokračujeme přes Malín zpět do Kutné Hory, odkud se vydáme romantickým údolím Vrchlice na Sion – sídlo husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé.