P
U
S
C
P
S
N
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vstupní strana | Česky
02.05.2024 - 23:49 CET Přihlášení uživatele

Výlety

Tisk Řadit podle data vložení sestupně Řadit podle data vložení vzestupně Řadit podle nadpisu sestupně Řadit podle nadpisu vzestupně Zpět
Zobraz / Skyj

Krajinou bitev

Zdejší region má bohatou vojenskou historii. První bitva se odehrála na úpatí Vysoké již roku 1142. V roce 1424 Se utkali u Malešova husité s vojsky Pražanů. U Chotusic se roku 1742 utkala rakouská a pruská vojska a Rakušané byli na hlavu poraženi. Přesně opačně to dopadlo o 15 let později v bitvě u Kolína či přesněji u Křečhoře. Zdejší vítězství dodnes připomíná pomník.

Zobraz / Skyj

Literární toulky

Vaši pouť můžete započít přímo v Kutné Hoře. Zde působil renesanční bouřlivák Mikuláš Dačický z Heslova. Z Kutné Hory vzešel a vždy se do ní rád vracel i J.K. Tyl. Z novodobé literární historie je nutné připomenout zejména Jiřího Ortena. V sousední Čáslavi se narodil Rudolf Těsnohlídek, Vladislav Vančura či Ladislav Quis. Z nedaleké Březové pochází Vavřinec z Březové. V Církvici působil autor mravoučných povídek pro mládež farář L. Javornický. Do Souňova umístil děj svých knížek pro děti V. Jahoda. Z Nových Dvorů pocházel Jaroslav Humberger …..

Zobraz / Skyj

Mineralogická cesta

Širší okolí Kutné Hory skrývá řadu zajímavých mineralogických nalezišť. V těsném okolí Kutné Hory jsou to především stříbrné a další rudy a produkty jejich rozpadu. U Malešova se nachází skarnové ložisko. Mezi Ratboří a Polepy lze rýžovat české granáty. V mnoha potocích na Čáslavsku lze vyrýžovat vedle řady minerálů i ryzí zlato. Nerosty alpských žil a mnoho dalších lze nalézt v lomech na amfibolit v Markovicích či Libodřicích.

Zobraz / Skyj

Mlynářskou cestou

Středověká Kutná Hora měla zásluhou dolů několik tisíc obyvatel. Jedním z pozůstatků této zašlé slávy je i řada mlýnů na Vrchlici a Bylance, které zásobovaly město moukou. Najdete je snadno. Stačí jít či jet na kole proti proudu Vrchlice k Velkému rybníku a vrátit se přes Bylany a zde sledovat tok Bylanky. Zvláštností těchto mlýnů je i skutečnost, že některé z nich buď byly vybudovány jako hutě nebo jako hutě po nějakou dobu sloužily a mlýnem se staly až po úpadku dolování.

Zobraz / Skyj

Paleontologická stezka

Ke Kutné Hoře sahalo v dávné minulosti moře. A právě na rozhraní moře a souše žilo velké množství živočichů, jejichž zkameněliny dodnes můžeme nalézt. K nejvděčnějším nalezištím patří ústřičný slap u Nové Lhoty. Připomenout je třeba ale i chráněná paleontologická naleziště Skalka na Kaňku, Kamajka u Rohozce či ústřičný slap u Červených Peček.

Zobraz / Skyj

Po stopách husitů

Cestu začínáme prohlídkou husitského města Čáslav. Zde si prohlédneme Žižkovu síň s ostatky Jana Žižky z Trocnova (1.patro radnice) a náměstí s Žižkovým pomníkem od sochaře Josefa Václava Myslbeka. Z Čáslavi pokračujeme přes Malín zpět do Kutné Hory, odkud se vydáme romantickým údolím Vrchlice na Sion – sídlo husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé.

Zobraz / Skyj

Putování za Davidovou hvězdou

V Kolíně sídlila největší venkovská židovská obec meziválečné republiky. Mnoho Židů žilo i v Kutné Hoře a Čáslavi. Většina z nich zahynula v letech druhé světové války, zůstala však po nich řada památek. V Kolíně je to především starobylý židovský hřbitov, synagoga a dokonce část gheta. V Kutné Hoře a v Čáslavi lze zhlédnout synagogu. V Čáslavi můžete navštívit i židovské oddělení hřbitova. Další hřbitovy jsou i v Malešově a ve Zbraslavicích.

Zobraz / Skyj

Velký okruh kolem Kutné Hory – (po žluté turistické značce)

Trasu začínáme u železniční stanice – Kutná Hora město odkud se vydáme po rovinách ke kostelu Nejsvětější Trojice. Další úsek vede přes Markovičky, Přítoky k Malému a Velkému Kuklíku, kde se nám nabízí krásný pohled na město. Ovocnými sady projdeme Gruntou do obce Kaňk, vystoupáme až na vrchol kopce k přírodní rezervaci „Na Vrších“ a přes Sedlec se vrátíme do Kutné Hory.

Zobraz / Skyj

Venkovské stavby 19. – 20. století

Krajina kolem Kutné Hory byla zásluhou po staletí trvající hornické činnosti velmi záhy odlesněna. Proto se zde začalo stavět z kamene. To je i důvod, proč tu nalezneme jen velmi málo roubenek. V druhé polovině 19. století byly původní ať již kamenné či roubené stavby přezdívány. Řadu staveb ve stylu lidového baroka nejdete v Jakubu. Krásným příkladem venkovské barokní architektury je bývalá formanská hospoda v Markovicích. V Nových Dvorech byla postavena řada domů v klasicistním stylu. V Habrkovicích se lidoví stavebníci inspirovali empírem. V Žehušicích a v okolních vesnicích se dochovalo mnoho staveb nesoucí rysy pseudorománských a pseudogotických staveb. Zpravidla v podobě ornamentální výzdoby fasád se odrazil vliv secese. Jednotlivé stavby najdete v každé druhé vesnici.

Zobraz / Skyj

Výrovka neboli Vavřinecký potok

Pramení v Kochánově, teče severním směrem k rybníku Vavřinec a vlévá se do Labe. Pod rybníkem Vavřinec teče pěkným údolím s listnatými lesy a loukami úzkým a nepřehledným korytem se stromy v řečišti. Od Církvic je koryto kamenité a v řečišti se objevují četné peřeje. Údolí je stále sevřené. U Toušic se v korytě projevuje terénní zlom, který vytvořil obtížnou kaskádu s ostrými kameny. Pod Kouřimí se údolí otevírá, řeka ztrácí spád a meandruje místy zarostlým korytem k ústí. Potok je sjízdný za větší vody při tání nebo po deštích. Každoročně v říjnu je zde pořádáno vodácké splutí, kdy je voda zajištěna vypouštěním z rybníka. Celkový sjížděný úsek – 49,4 km.


    Předchozí

  [12  [3]

Další