Labe sice již dávno není stříbropěnné, ale není ani tak špinavé jako tomu bylo před deseti lety a mnohde se v něm opět dá i koupat. Procházka po jeho březích nepostrádá na zajímavosti. V širším či užším pásu po obou březích od Týnce až po Veltruby se zachovaly lužní lesy. Vyzvednout je třeba především chráněnou přírodní rezervaci Veltrubský luh s koberci bledulí v předjaří. Obdivovat můžete i četná slepá ramena Labe s typickým rostlinstvem a živočišstvem, která zůstala po regulaci Labe v první polovině 20. století.

Obraz krajiny před založením Kutné Hory umožňují románské kostely, jež stály u tehdejších zpravidla opevněných sídel při obchodních cestách. Románský původ má tzv. Opatská kaple v sedleckém klášteře. Malínské kostely sv. Štěpána, Jana a Pavla pamatují zdejší Slavníkovskou mincovnu. Kostel sv. Prokopa si nechal spolu s tvrzí vybudovat Miroslav z Cimburka, když svoje sedlecké sídlo daroval cisterciákům. Vysvěcení kostela sv. Jakuba byl přítomen král Vladislav II. Raně gotický kostel sv. Bonifáce nalezneme v Loších. Na druhou stranu od Kutné Hory je možné navštívit románský kostel ve Vysoké, který tvoří sakristii mladší stavby. Při návratu do Prahy je možné zhlédnout i románský kostel Zvěstování Panny Marie v Plaňanech, sv. Václava v Kouřimi a sv. Havla ve Škvrňově.